Luhačovice a okolí

Minerální prameny

Luhačovické lázeňství má celkem 18 minerálních pramenů, z nichž jeden je Pramen sirný a ostatní jsou hydrogen- uhličitano- chlorido- sodné kyselky se zvýšeným obsahem jódu, železa, kyseliny borité, fluoru a dalších prvků. Každou hodinu se dere na povrch 15 tisíc litrů minerální vody. K pitné kúře se využívají kyselky Vincentka, Ottovka a Aloiska. Nemají kyselou chuť, ale mají různý obsah minerálních látek. Pitná kůra se provádí nalačno.

Nejznámější a nejdůležitější prameny:

VINCENTKA – nejznámější minerální pramen. Vyvěrá za kolonádou a je jímána v osmimetrové hloubce přímo v luhačovickém pískovci. Byl znám od nepaměti a už v 17. století se o něm psalo jako o Hlavním pramenu. Plní se i do láhví pro obchodní síť. Jedná se o přírodní, léčivou, středně mineralizovanou, jódovou kyselku hydrogen-uhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem barya, fluoridů a kyseliny borité. Vydatnost pramene činí 10–12 l/min.

  • používá se k pitné léčbě a inhalacím
  • pomáhá regenerovat vnitřní prostředí člověka po velkých ztrátách potu, ke kterým dochází při těžké fyzické práci, sportu, pobytu v horkém prostředí a horečnatých onemocněních
  • je vhodná pro prevenci zubního kazu u dětí v dávce 0,25l/den
  • může sloužit pro uhrazení denní dávky jódu, stačí vypít 25 ml/1 doušek/
  • je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty
  • upravuje metabolismus po alkoholových excesech

ALOISKA – patří k nejstarším luhačovickým pramenům. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí o 30 m výše než ostatní prameny. Znám byl již před rokem 1770, k pitné léčbě se používal od roku 1821. Dnes je zachycena studnou hlubokou 14 metrů. Aloisky se užívá k pitné léčbě, především při onemocnění zažívacích orgánů, ale i k inhalacím. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Průměrná vydatnost pramene je jen 3 l/min.

OTTOVKA – třetí nejznámější pramen, vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné o 10 m výše než ostatní prameny. Ottovka má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Používá se k pitné léčbě a její vydatnost je pouze 3 l/min.

AMANDKA – je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramenem. Vyvěrá na Lázeňském náměstí , vytéká z luhačovického pískovce a zachycuje ji studna hluboká 3,5 m. Pramen je znám od nepaměti, říkalo se mu pro jeho hlasité probublávání při úniku oxidu uhličitého Pramen bublavý. Jeho průměrná vydatnost je 3.7 l/min.

GEJZÍR – je jedním z nejzajímavějších pramenů. Začátkem 20. století tu byla vykopána studna Janovka, jejímž dnu se prováděl zkušební vrt do 80 m.Když se vrtné práce dostaly do 39 m, došlo k erupci proplyněné minerální vody, která stříkala do výše téměř 20 metrů. Pramen se tenkrát stal evropskou senzací a přinesl mu i jméno – Gejzír. Když se poznalo, že dochází ke zmenšení vydatnosti okolních pramenů a ke ztrátám oxidu uhličitého, bylo třeba výtok utlumit. V roce 1967 byl pramen znovu navrtán a od té doby jeho voda slouží pro návštěvníky lázní k ochutnání a osvěžení. Dnešní název – PRAMEN DR. ŠŤASTNÉHO nese na paměť luhačovického rodáka MUDr. Františka Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jódu, lithia a barya. Jeho vydatnost je od roku 1990 upravena na 3 l/min. Používá se k pitné léčbě.

Mezi další neméně významné minerální prameny patří Elektra 1, Elektra 2, Bystrica, Jubilejní pramen, Nový Jubilejní, Nová Čítárna, Nová Janovka, Nová Vincentka, Vincentka 2, Jaroslava /nejmladší luhačovický pramen/, Pramen Vladimír a pramen Sv. Josefa, který byl zpřístupněn veřejnosti 7. května 2000.

Bohatství luhačovických minerálních pramenů doplňuje SIRNÝ PRAMEN. Je jediným pramenem, který vlastnosti uhličitých kyselek nemá. Proto je i jeho tvorba jiná. Jde o nemineralizovanou vodu, jež má v 1 litru pouze 0,6 g nerostů. Přítomnost metanu hlubinného původu mění její vodní podmínky tak, že vzniká příhodné prostředí pro působení desulfurikačních bakterií, které přeměňují v ní přítomné sírany na sirovodík. Ten je pro tuto minerální vodu charakteristický. Jeho množství v luhačovické vodě je však poměrně nízké.